FAUN
FAUN
fotografie
anarchie
úchylnost
nerozum
Chceme být barevní jako papoušci, ale někdy nás pohltí sestry černá s bílou.
Fotografujeme. Musíme. Fotografování může být stavem duše. Proto se nejčastěji snažíme vyfotografovat vlastní pocity a nápady. Ležíme na trávě a světlonoši nám nosí světlo v konvicích. Konvice mohou být čtvercové i obdélníkové a často trčí do prostoru, který vidíme kolem sebe.
Hrajeme si. Aby člověk něco mohl zachytit, musí si s motivem pohrát a pomazlit se. Nebojíme se s objektem fotografie obcovat.
Fotografujeme téměř vše. Lze říci, že oblíbeným objektem našich fotografií jsou zdánlivě ošklivé a nezajímavé věci - kuchyňské náčiní, praskliny ve zdech, kusy plechu apod. Máme rádi obliny i čtverce.
Nemáme žádnou hiererchii. Nemáme prezidenta ani stanovy. Spojuje nás podobné vidění a přátelství. Neuzavíráme se před světem. Vítáme mezi sebou osoby zcela prokazatelně nesoudné a nerozumné se vztahem k fotografii. Toť celé naše programové prohlášení.
Kdo stojí za Faunem?